FAQ

Při nabíjení elektromobilů rozlišujme dva základní typy nabíjení. První je nabíjení střídavým proudem (AC), kdy je využíván dobíječ integrovaný ve vozidle. Rychlost nabíjení baterie elektromobilu je v tom případě závislá na výkonu dobíječe a maximálním příkonu, který poskytuje nabíjecí stanice. Palubní dobíječe elektromobilů mohou být konstruovány jako jedno (Typ 1, Typ 2), dvou (Typ 2) a nebo tří (Typ 2) fázové. Rychlost dobíjení tedy záleží také na tom, jak je dobíjecí stanice spojena s elektromobilem (jeho palubním nabíječem). Pokud je třífázový palubní nabíječ spojen s jednofázovou nabíjecí stanicí, pak je jeho výkon omezen na třetinu.

Druhým typem je nabíjení stejnosměrným proudem (DC), označované také jako rychlé nebo superrychlé. Dobíjecí stanice je přímo propojena s trakční baterií elektromobilu a řídí celý proces nabíjení. Rychlost nabíjení elektromobilu záleží na výkonu dobíjecí stanice, která usměrňuje střídavý proud z rozvodné sítě, a převádí ho na napěťovou hladinu vhodnou pro baterii vozidla. Ne každý elektromobil podporuje DC rychlonabíjení, záleží na konstrukci baterie vozidla. Někdy se také hovoří o superrychlém, anebo ultrarychlém DC nabíjení. Tato spojení značí většinou DC rychlonabíjení s výkonem nad 50kW.

Obecně také rychlost nabíjení ovlivňuje stav baterie vozidla. Hlavně míra nabití a teplota baterie. Při nízkém (0 – 20%) a vysokém (80 – 100%) stavu nabití stejně jako při nízké a vysoké teplotě baterie je rychlost nabíjení omezena.

Většina lidí žije v přesvědčení, že rychlonabíjení je jedinou cestou pro rozvoj a šíření elektromobilty. Toto přesvědčení pramení ze zkušenosti se spalovacími vozy, kdy tankování trvá několik málo minut. Výhodou elektromobilu je, že má „čerpací stanici“ prakticky kdekoliv a kdykoliv zastaví, tak může tankovat (doma, v práci, na nákupu, při schůzce v kavárně, …). To vede k tomu, že v místech s častým výskytem elektromobilů (nákupní centra, bytová sídliště, rezidenční čtvrti) je třeba preferovat množství najednou nabíjených elektromobilů, oproti rychlosti jejich dobíjení.

Představme si situaci, kdy v obchodním centru parkuje 10 elektromobilů. Některá posádka korzuje po obchodech, jiná je v kině a další dělá nákup v hypermarketu. Je jasné, že každé auto bude na svém místě stát minimálně hodinu. Pro jednoduchost řekněme, že každý elektromobil má palubní nabíječ s příkonem 11 kW, a baterii 30 kWh. Příkon všech elektromobilů při použití AC dobíjecích stanic je 110 kW. Za onu hodinu nabije každé vozidlo kapacitu na zhruba 50 km běžné jízdy, což dostatečně stačí na dojetí domů (i pro obyvatele satelitů), kde se elektromobil může opět dobít. Pokud by v nákupním centru byly dvě 50 kW rychlonabíjecí stanice (celkový příkon 100 kW), pak by se 40 minut nabily dva elektromobily na plnou kapacity, ale ostatní by měli smůlu, dokud by se řidič plně nabitého elektromobilu nevrátil a nepřeparkoval.

Dalším neméně důležitým prvkem je cena. Náklad na AC dobíjecí stanice pro 10 parkovacích míst bude zhruba jedna pětina co na dvě rychlonabíjecí stanice.

V nabídce jsou všechny v EU používané standardy DC rychlonabíjení a AC nabíjení. DC stanice OlifeEnergy může být vybavena konektory CCS (DC-Combo, Combined Charging System) a/nebo Chademo. AC stanice disponují zástrčkami Mennekes (Type 2) a Yazaki (Type 1).

Kromě všech druhů propojení s elektromobily Olife Energy a.s. pokrývá kompletní nabídku provedení nabíjecích stanic: Plnohodnotné výdejní stojany pro frekventované využití, WallBoxy pro kompaktní dobíjecí místa a domácnosti, a přenosné nabíječky. Obojí je k dispozici jak v AC provedení, tak DC rychlonabíjecí variantě.

V současnosti existují dvě základní metody ovládání. Základní je automatická funkce, kdy je nabíjení započato automaticky po zapojení koncovky do elektromobilu. Častěji používané je ovládání pomocí mobilní aplikace, které přináší možnosti zúčtování, pokročilého vzdáleného monitoringu, přehledu historie nabíjení, navigace k veřejným nabíjecím stanicím vč. typů na strávení času během dobíjení v okolí, a další neocenitelné funkce. Další doplňkovou možnost je zahájit nabíjení pomocí RfId karty. Autorizované karty mohou být uloženy lokálně ve stanici (AC i WallBox) nebo na vzdáleném serveru.

Částka za zpoplatněné nabíjení je uživateli strhnuta z účtu prostřednictvím platby kartou. Číslo karty je třeba zadat do aplikace, data nejsou aplikací uchovávány a pracuje s nimi pouze zprostředkovatel karetní transakce, který podléhá dozoru ČNB. Přesně jako při platbě kartou na e-shopu.

Ano, stanice OlifeEnergy je možné provozovat ve všech zemích EU, pro které jsou certifikovány (CE, EMC, LVD, environmentální testy) a ve všech dalších zemích, které uznávají evropské certifikační autority.

Odpověď na tuto otázku se liší dle druhu nabíjecí stanice, o kterou máte zájem. Přenosné nabíjecí stanice: AC i DC přenosné dobíjecí stanice, vhodné kromě osobního použití také pro recepce hotelů / golfových klubů / kempů k zapůjčení, jsou nejméně komplikované. Není třeba žádného povolení, neboť zařízení je uzpůsobeno k připojení do zásuvky. Připojení k síti může tedy provádět neproškolená osoba, stejně jako například v případě nabíječky na notebook nebo kuchyňského robotu. V případě AC nabíjení jde o běžnou zásuvku typu Shuko, čímž je nabíjení omezeno na jednu fázi a 16A příkonu. Volitelně je možné vybavit AC nabíjecí stanici pětikolíkovým konektorem 16A, čímž se příkon úměrně zvýší. V případě DC nabíjení jde o pětikolíkovou zásuvku.

WallBoxy: Nabíjecí stanice umístěná na budově nevyžaduje stavební povolení, ani vyjádření jiných autorit. Zapojení však musí být provedeno elektrikářem s příslušným paragrafem vyhlášky 50 sb. Zařízení podléhá revizi. Platí pro AC i DC WallBoxy.

Volně stojící stojan: Volně stojící AC i DC stojan potřebuje kladné stanovisko stavebního úřadu, neboť je považován za stavbu s vlastní elektrickou přípojkou. Stavební úřad si může vyžádat vyjádření dalších orgánů, typicky hasičů, památkářů, hygieny, dopravního odboru, atd. Připojení opět musí provádět zodpovědná osoba s náležitým oprávněním.

When charging electric cars, we distinguish two basic types of charging. The first is alternating current charging (AC). This type of charging uses your car’s internal charger. This in turn means that your battery’s charging speed will depend on the capacity of your car’s internal charger and on the maximum power provided by the charging station. Electric vehicle chargers can be designed as one (Type 1, Type 2), two (Type 2) or three (Type 2) phase. Recharging speed also depends on how the charging station is connected to the electric car’s on-board charger. If a three-phase on-board charger is connected to a single-phase charging station, then its power is limited by a third.

The second type of charger is direct current (DC) charging, also called ‘fast’ or ‘super-fast’. The charging station is directly connected to your electric traction battery and controls the entire charging process. The charging speed depends on the performance of the charging station, which directs AC power from the grid, and converts it to a voltage level suitable for the vehicle battery. Not every electric car supports DC fast charging. Sometimes you will see references to ‘super-fast’ or ‘ultra-fast’ DC charging. These words usually just indicate DC fast charging with power over 50kW.

In general, your charging speed is also affected by the condition of your car battery - mainly charge level and battery temperature. With low (0 - 20%) and high (80 - 100%) charge levels as well as low and high battery temperatures, your charging speed is limited.

Many people think that fast charging is the only way to develop and widen the acceptance of electric cars. This belief stems from our experience with combustion cars, where refuelling takes a few minutes.

However, the advantage of an electric car is that it can have a “petrol station” practically anywhere. Whenever it stops, it can refuel (at home, at work, while shopping, at a meeting, in a cafe, etc.). Because of this, in places with high numbers of electric vehicle visits (shopping centres, housing estates, residential areas) it is more important to focus on how many cars can be recharged at once, rather than how fast.

Imagine a situation where 10 electric vehicles are parked in the shopping centre. Some of the drivers are window shopping, others are at the cinema, others are shopping in the supermarket. In this scenario, all the cars will be parked for at least an hour. For simplicity, let's say that every electric car has an onboard charger with a power of 11 kW, and a 30 KWh battery. That means that the power consumption of all 10 cars using AC charging stations is 110 kW. During that hour, each car charges enough for about 50 km of driving, which is enough to get home (even for out of town commuters), where the electric car can recharge again.

In contrast, if the shopping centre offered two 50 kW fast charging stations (total power of 100 kW), then two electric cars could be charged to full capacity in 40 minutes, but the others would be out of luck until the drivers of the fully charged cars returned and left. So, in many cases, AC charging is the best way to get the most power to the most people

Another equally important element is the cost. The AC charging station load for 10 parking spaces will be roughly one fifth of that for the two fast charging stations.

All our stations comply with EU standards for AC and DC fast charging. The OlifeEnergy DC Station can be equipped with CCS connectors (DC-Combo, Combined Charging System) and / or Chademo connectors. AC stations have Mennekes (Type 2) and Yazaki (Type 1) plugs.

In addition to all kinds of EV connections, we offer a complete range of charging stations: Full-featured stations for regular use, WallBoxes for compact charging and households, and portable chargers. All are available in both AC and DC fast charging versions.

We currently offer three control mechanisms. The simplest mode is automatic functioning. This means that charging starts automatically as soon as the car is connected.

Our mobile control application is more commonly used. This provides payment options, advanced remote monitoring, charging history overview, navigation to public charging stations including places to spend time while recharging, and other invaluable features.

Another option is to authorise charging using an RfID card or chip. Authorized cards can be stored locally in the station (AC and WallBox) or on a remote server.

You are charged for the energy you use at our public stations via a card payment. You enter your card number in the application, but that data is not stored by us. Instead it is transmitted directly to the card transaction agent, just like when paying by card at an e-shop.

Olife is ready and able to build charging station networks in your country. These can be either Olife branded or ‘white label’. In either case you will benefit from the advantages of our mobile app and Powered by Olife cloud software.

OlifeEnergy charging stations can be operated in all EU countries for which they are certified (CE, EMC, LVD, environmental tests) and in all other countries recognized by European certification authorities. If you are outside the EU, we can, (provided volumes are sufficient), assist you in complying with your local regulations. In most cases this will not be difficult.

If you are interested in installing a station, in building your own charging network or becoming an OlifeEnergy dealer, please contact us.

V praxi se setkáme s oběma pojmy, které jsou běžně zaměňovány. Co se týče definice tak můžeme odkázat na několik zdrojů, které ale do problému jasno nevnesou:

Zákon o pohonných hmotách (Zákon č. 311/2006 Sb.), který mimo jiné reguluje provoz dobíjecí stanic v ČR definuje pouze pojem „dobíjecí stanice“ a o „nabíjecích stanicích“ nehovoří. Popisuje pouze „nabíjení elektromobilů“.

ČSN EN 61851-22, která uvádí technické požadavky na střídavé (AC) nabíjecí stanice nese název „Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením – Část 22: AC ČSN EN 61851-22, která uvádí technické požadavky na střídavé (AC) nabíjecí stanice nese název „Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením – Část 22: AC elektrického vozidla“.

Slovník spisovného jazyka českého obsahuje heslo „nabíjecí„, jako přídavné jméno „určený, sloužící k nabíjení“ v příkladech uvádí „stanice, zařízení, generátor, dynamo“. Naopak heslo „dobíjecí“ slovník neobsahuje.